Žandovská desítka
Vjíždíme do Žandova u České Lípy a odbočujeme směrem k místnímu koupališti, ze Žandova jsme vyjeli pryč, když tu před sebou vidíme davy lidí a hory aut a hlavně běčců. Jsme zde dost brzy. Jdeme provést registračku, obdrželi jsme startovní čísla, nějakou sůšu a na výběr jsme dostali mezi pivem, limčou nebo energiťákem. Venku se vyhlašují dětské kategorie a doprovodné závody. Uvnitř chaty jsou kamna a příjemné teplíčko. Chvíli se ohříváme a vyrážíme k autu pro věci, mimochodem to jsme nechali zaparkované asi dvacet metrů od startu. Postupně se prostor u chaty kde je registrace a také stánek s pivem, limonádou a párky pro zúčastněné, se plní dalšími běžci. V hlavním závodě je registrováno něco kolem 120 běžců a běžkyň. Jdeme se trochu rozklusat. Na půl 12 se sdružujeme u startu, měl být start, ale chvilinku se čekalo na doběhnutí všech běžců z trati na 4 km. Netrvalo dlouho, mezi tím jsme se pozdravili a zároveň povzbudili se známými kolem a bylo odstartováno!
První kilometry vedli do mírně stoupavého kopce, potom se odbočilo na lesní cestu kde se odehrál celý závod. Trať byla velice dobře značena a na každé odbočce byl organizátor a pro jistotu naznačoval směr, kterým se vydat dále. Trochu mě zarazilo, že každý říkal, že je to velice běhavé, na můj vkus to bylo až moc stoupavé. Snažil jsem se držet zuby nehty a nějak to šlo. Mezi druhým a třetím jsem zaslechl jak na běžce po mém boku kdosi křikl, že je pátý v kategorii. Hodil jsem po něm okem a vypadal, že je asi ve stejné jako já. Přidal jsem tedy a začal se mu vzdalovat. Kolem pátého kiláčku jsem si všiml, že se mi na botě uvolnila podrážka, trochu mě to rozhodilo, na konec jsem však usoudil, že to budu muset tak jako tak doběhnout i s tímto defektem. Tempo jsem držel jak to šlo a těšil se až se dostaneme z lesa na silnici, to vím, že už bude jen kousek do cíle a bude to za mnou. Tak se po delší době stalo. Na silnici jsem viděl šipku a nápis 2km, super. Už jen dva kiláčky, koukl jsem přes rameno a viděl, že mě někdo stahuje, přidal jsem a vyrazil k cíli. Občas jsem zalapal po dechu, ale dotáhl jsem ještě dva soupeře a také je předběhl. Jé, hele, tady to znám, už jen jedna zatáčka a tam bude rovinka k cíli. Stále jsem za sebou slyšel kroky a dech kohosi. Ohlédl jsem se a zjistil, že se na mě dotahuje běžec za mnou. Trochu jsem prodloužil krok, zaťal zuby a slušným tempem mazal do cíle, když jsem se ohlédl později, zjištění, že můj náskok se rapidně zvýšil mě potěšil. Čas jsem tipoval kolem 39 minut, v tom mě ujistil i sporttester, který jsem viděl na ruce jednoho soupeře v cíli, který měl zastavenu časomíru na 37:00. Nic moc, říkám si. Ale šup naproti Simče, která díky včerejší Lhotecké Kaštance a celkem vlnité trati dnes toho bude mít jistě dost. Netrvalo moc dlouho a Simča si to žene do cíle na šestém místě celkově, to je dobrý! Cílovou čáru profrčela za 43:11, což je nový osobáček, to je skvělé! Já se později dozvídám z výsledků, že jsem měl čas 36:52. Celkově 19. místo, v kategorii nevím. Myslím si, že celkem slušné výkony.
Ohřáli jsme se chvilku u kamínek, občerstvili se čajem a točenou malinovkou, dost frčeli párky a pivko. Zjišťujeme, že do první pětice se v kategorii nevejdeme, odjíždíme tedy s dobrým pocitem k domovu. Lidičky tady byli všude moc milí a závod nádherný. Organizace také dobrá, pro zábavu a udržení si dobré nálady zde byla i živá hudba, WC a sprcha k dispozici, řekl bych, že opravdu paráda. I za málo peněz se dá užít si dobré divadlo.
