Malá křivoklátská
Opět jeden z podzimních závodů, který jsme si nenechali ujít. Do Křivoklátu jsme přijeli s dostatečným časovým odstupem od startu tak se tu kocháme okolím a při tom postupujeme k registraci kde jsme dostali čísla. Vracíme se zpátky k autu, převlékáme se a potkáváme Klubáka Jardu, se kterým se domlouváme na tom, že na něj počkáme a proběhneme si trať ať víme co nás čeká a nemine. Za chvilku se vrací také Jarda z registrace, vyrážíme na průzkum. Hop přes most a jejej, co ten krpál tady? Tak nějak jsme se prokousali nahoru, ke hradu a pokračujeme po krásné vrstevnicové cestě, která má tendenci klesat, ovšem celkem úzká. Příroda kolem dodává tolik energie a tak nabíjí, dokonce i sluníčko vylezlo, hraje to všude spoustou barev a vůněmi lesa, což bylo opravdu moc příjemné. Pozor, museli jsme překročit jakýsi potůček a pokračujeme dále pořád z kopce. Dostáváme se až dolů, kde se dáváme ostře do leva a pokračujeme přes louku až do cíle. Tak toto nás čeká ještě dvakrát, bude to prima!
Na startu se štosují davy běžců a všichni mají v plánu co nejrychleji běžet na začátku, aby se nedostali do tlačenky. Nechápal jsem, teda jen malinko a pochopil hned po startu, kdy jsme vběhli na mostek, kde jsme byli jako sardinky ve zkažené plechovce, kterou někdo hodil na ostrý kámen a bouchl, namačkáni jeden na druhém se procpáváme pod obrovským tlakem běžců všude kolem přes první mostek, poté se konečně rozbíháme a běžíme dále a dále. Výběh kopečku a potom už jen stoupání, škoda jen, že nešlo moc dobře předbíhat ostatní. Bylo to opravdu úzké, ale i tak se běželo nádherně. Jak jsem už psal, příroda a počasí vyšlo, také to byla má premiéra v dresu Maratón klubu Kladno, takže se běželo vážně nádherně. Ve druhém kole mě trochu štvalo, že jsem musel několikráte zpomalit díky soupeřům přede mnou, což mě trochu rozhodilo tempo, ale poté se to srovnalo. V cíli jsem byl nějako za 25:49, což 
stačilo celkově asi na 20. místo celkově a asi 10. v kategorii. Simča to zvládla za 30:28, což stačilo na brambory v kategorii, tedy 4. místo a celkově si nepamatuji. Ale brambory byly fajn k obědu druhý den. Hlavní bylo, že jsme oba byli moc spokojeni a užili jsme si to! Další závod, který mohu doporučit, stálo to za to. Po doběhu horký čaj a stále rozdělaný oheň pro možnost opéct si nad ohněm cokoliv. Komentátor velice vtipný, místy však již dosti znavený, není se čemu divit, přidaných závodů zde bylo spousty.
